Sletový zpravodaj

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Curabitur a eros eu risus lobortis ultricies non eu ex. Pellentesque accumsan est nec scelerisque aliquam. Cras maximus ex ac enim fermentum facilisis in in augue.

Co je projekt XVI. všesokolský slet

Sokol v roce 100. výročí založení republiky organizuje XVI. všesokolský slet. Všesokolské slety jsou národní sportovně-kulturní tradicí již od roku 1882.Tuto tradici ctí české sportovní prostředí a právě v roce 2018 organizuje oslavy výročí 100 let sportu a XVI. všesokolský slet v Praze je nejvýznamnější akcí oslav. Česká obec sokolská při přípravách úzce spolupracuje s Českým olympijským výborem a Českou unií sportu i dalšími sportovními subjekty.

Projekt XVI. všesokolský slet od září 2017 do 28. října 2018 představíširoké veřejnosti svou úspěšnou sportovně-kulturní činnost. Akce Sletová štafeta, Sokol spolu v pohybu, Noc sokoloven, 100 sokolských keší, sportovní soutěže a další se uskuteční po celé České republice a jsou určeny dětem, mláděži, dospělým i seniorům. Vyberte si podle chuti ze široké sokolské nabídky.

Sokol v roce 100. výročí založení republiky organizuje XVI. všesokolský slet. Všesokolské slety jsou národní sportovně-kulturní tradicí již od roku 1882.Tuto tradici ctí české sportovní prostředí a právě v roce 2018 organizuje oslavy výročí 100 let sportu a XVI. všesokolský slet v Praze je nejvýznamnější akcí oslav. Česká obec sokolská při přípravách úzce spolupracuje s Českým olympijským výborem a Českou unií sportu i dalšími sportovními subjekty.

Projekt XVI. všesokolský slet od září 2017 do 28. října 2018 představíširoké veřejnosti svou úspěšnou sportovně-kulturní činnost. Akce Sletová štafeta, Sokol spolu v pohybu, Noc sokoloven, 100 sokolských keší, sportovní soutěže a další se uskuteční po celé České republice a jsou určeny dětem, mláděži, dospělým i seniorům. Vyberte si podle chuti ze široké sokolské nabídky.

Historie všesokolských sletů

Počátek
1882

I. slet

se konal 18. června na Střeleckém ostrově v Praze, kde cvičilo 700 mužů pod vedením náčelníka dr. Miroslava Tyrše. V průvodu pochodovalo 1572 krojovaných sokolů s 57 prapory, nadšeně pozdravovaných vlasteneckými Pražany.

1891

II. slet

se uskutečnil v Královské oboře během Jubilejní výstavy. Přes 2400 cvičenců předvedlo prostná a různé závody před 7000 diváky, Prahou pochodovalo více než 5000 členů včetně přátelských delegací z ciziny.

1895

III. slet

proběhl v době Národopisné výstavy českoslovanské a konal se poprvé na letenské pláni. Mezi 5000 cvičenci byl též dorost a jízda, závodů a průvodu se zúčastnili i zahraniční hosté. Program sledovalo již přes 30 000 diváků.

1901

IV. slet

přinesl kromě cvičení mužů a dorostenců též vystoupení 876 žen s kuželi. Soutěží se zúčastnili i borci z Vídně, Francie, Polska a Slovinska. Na sletovou výstavu zval plakát Mikoláše Alše, průvod 11 000 sokolů končil holdem městu Praze na Staroměstském náměstí.

1907

V. slet

byl prvním "velkým" sletem a trval čtyři týdny. Vystoupila i školní mládež a ženy v moravských krojích. K tělocvičným závodům ČOS a EUG se sešlo 194 družstev z českých zemí i ze zahraničí. Poprvé byla uvedena sletová scéna "Šachový turnaj", zobrazující vítězství husitů nad Zikmundem. Na Vltavě uspořádali regatu s ohňostrojem. Průvodu se zúčastnilo přes 12 tisíc členů a sokolská jízda.

1912

VI. slet

byl společnou akcí Svazu Slovanské sokolstvo a trval pět týdnů. Cvičilo a závodilo přes 30 000 sokolů, diváků přišlo desetkrát tolik. Vystoupili i cvičenci z Ameriky, z Francie a ze slovanských zemí. Scéna "Marathon" s 1500 účastníky byla holdem antice i povzbuzením národa .

1920

VII. slet

se konal jako poslední na letenské pláni. Vystřídalo se zde přes 100 000 cvičenců, které sledovalo přes 500 000 diváků, přítomen byl i prezident Masaryk. Poprvé se konaly středoškolské hry a vystoupila i nová čs. armáda. Oslavou vzniku republiky se stala scéna "Stavba sochy svobody". V průvodech prošlo Prahou 78 000 sokolů. Zásobování sletu "nakrmilo" celou vyhladovělou metropoli. Poprvé zazněl pochod Josefa Suka "V nový život".

1926

VIII. slet

se konal již na Strahově. Přijelo 140 tisíc cvičenců, které shlédlo na 800 tisíc diváků. Ve třech průvodech pochodovalo přes 80 000 sokolů. Gymnastických závodů ČOS a Svazu Slovanské sokolstvo se zúčastnilo 200 družstev. V novém sídle ČOS Tyršově domě otevřeli sokolské muzeum a odhalili Tyršovu sochu. T. G. Masaryk věnoval sokolstvu vlajku. Ke sletové scéně "Kde domov můj" přispěli přední čeští umělci.

1932

IX. slet

se stal oslavou 100. výročí narození dr. M. Tyrše, sletová scéna měla název "Tyršův sen". Uskutečnil se rozestavný běh z devíti míst vlasti, zimní sletové hry, středoškolské hry, obecný závod slovanského sokolstva, četné kulturní programy, sportovní a osvětové soutěže. Cvičenců přijelo 190 tisíc, diváků přes milion, konaly se tři průvody se 100000 účastníky. Sletový plakát vytvořil Max Švabinský.

1938

X. slet

se konal v době fašistické hrozby. Slavná prostná "Přísaha republice" cvičilo 30000 mužů najednou, stejný počet žen předvedl originální rej jako první "velkou choreografii". Všechny průvody vyzněly manifestačně. Prezident Beneš daroval Sokolu prapor (na nějž připjal později Válečný kříž). Cvičilo na 350 000 účastníků, diváků přišlo přes dva miliony. Slet se stal povzbuzením národa před mnichovskými událostmi.

1948

XI. slet

připravovaný hned po válce se uskutečnil až po únorovém puči komunistů. Prostná mužů "Věrni zůstaneme" vzpomněla sokolů umučených za války, moderní skladbu s kuželi musely promoklé ženy pro úspěch opakovat. Ojedinělé bylo i vystoupení 2 500 táborníků. Počet cvičenců překonal půl milionu. Během průvodů dorostu i členstva došlo k demonstracím proti režimu a prezidentu Gottwaldovi.

Po sletě bylo komunistickými akčními výbory vyloučeno ze Sokola a existenčně postiženo přes
11 000 členů.

1994

XII. slet

se konal po 46 leté přestávce. Na Strahově vystoupilo asi 23 000 cvičenců, z toho 1800 ze zahraničí. Proběhly sportovní soutěže, kulturní a společenské akce, dojemné bylo setkání zahraničních sokolů na představení Prodané nevěsty v Národním divadle. Na tribunu přišel i prezident Václav Havel. V úvodu vystoupení se ozvaly pražské zvony a Sukův pochod V nový život. Menšímu počtu cvičenců ve skladbách se zajímavě přizpůsobila velkoplošná choreografie.

Slet byl důkazem, že Sokol opět žije.

2000

XIII. slet

byl součástí Národních dnů sportu a kultury v akce Praha – evropské město kultury 2000. Předcházely mu župní slety na 35 místech ČR, 13 sletových vrcholů zdolali turisté, dále se uskutečnily sportovní soutěže, přehlídky kulturních souborů, výstavy, mezinárodní konference o Sportu pro všechny. Na stadionu E. Rošického předvedli 12 společných skladeb cvičenci všech věkových kategorií ČOS, ČASPV a Sokola na Slovensku. Úspěch měl Národní sletový večer s vystoupením menších skupin. Celkem si na Strahově zacvičilo 25 000 cvičenců, z toho 800 sokolů ze zahraničí (z Ameriky, Evropy, Austrálie). Průvod Prahou byl stejně početný.

2006

XIV. slet

se konal začátkem července na strahovském Stadionu Evžena Rošického. Na Strahově se ve dvou programech představilo 16 hromadných skladeb, v nichž cvičilo 15 000 cvičenců z České obce Sokolskou (ČOS), celkově cvičilo zhruba 20 000 účastníků sletu.Slavnostní zahájení XIV. všesokolského sletu bylo spojené s programem Sokol Gala 1. červece.

Součástí sletu byla i řada dalších akcí, které se konaly v měsících předcházejících samotnému sletu – Sletová štafeta, která proběhla na podzim 2005, dále se konala sletová Expedice kameny na místa, z nichž byly v roce 1923 přineseny základní kameny pro stavbu Tyršova domu v Praze (Expedice přinesla nové kameny, které byly vloženy do venkovní zdi tělocvičny vedle původních základních kamenů), konala se řada turistických výletů.

Nedělní sletový průvod Prahou, který patří k neodmyslitelné tradici sletů, procházel po trase Václavské náměstí – Národní třída – Smetanovo nábřeží – nám. J. Palacha, – Široká – Paříž

Současnost

Pořadatel Česká obec sokolská

Česká obec sokolská byla zřízena ve veřejném zájmu, jejím účelem a cílem je zvyšovat tělesnou zdatnost svých členů, organizovat a vykonávat tělovýchovnou, sportovní, kulturní a společenskou činnost, podporovat rozvoj osobnosti a vychovávat k čestnému jednání v životě soukromém i veřejném, k národnostní, rasové a náboženské snášenlivosti, k demokracii, svobodě a humanismu, k osobní skromnosti a ukázněnosti, k lásce k rodné zemi a úctě k duchovnímu dědictví našeho národa, přičemž vychází z odkazu Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera.

Hlavní činností ČOS je prostřednictvím tělesné výchovy a sportu, společenské a kulturní činnosti, přispívat ke zvyšování fyzické, společenské, kulturní a duchovní úrovně naší demokratické společnosti, vychovávat k mravnosti a občanské odpovědnosti.

 

TOP