Všesokolské slety – napříč třemi stoletími

S historií Sokola jsou nedílně spjaty i všesokolské slety. Jejich předzvěstí, jakousi pomyslnou ouverturou, se stala již první veřejná cvičení – první z nich se konalo již 1. června 1862 při příležitosti svěcení praporu Sokola Pražského. Za zárodek budoucích sletu je však považováno veřejné cvičení konané 19. května 1867 na Rohanském ostrově – zde se poprvé cvičilo na hudbu. I. všesokolský slet se uskutečnil v červnu 1882 na Střeleckém ostrově; původně byl nazýván jako Jubilejní slavnost, neboť se konal při příležitosti 20. výročí založení Sokola. Zúčastnili se ho zástupci ze 76 sokolských jednot a také hosté z Polska a Ameriky.
Všesokolské slety se většinou se konaly po zhruba šesti letech, kromě období, kdy Sokol oficiálně nemohl působit – v době 1. světové války, za německé okupace a v době komunistického režimu. Mezi prvním a druhým sletem sice uběhla delší doba – plných devět let, ale původně byl II. slet připraven na rok 1887; rakouské úřady však zakázaly průvod a vítání hostů na nádraží, proto slet byl zrušen a namísto toho se konalo veřejné cvičení v Českém Brodě.
Snad žádná organizace na světě se nemůže pochlubit jako Sokol tím, že její tradiční slavnostní akce se koná již ve třetím století – v případě sokolských sletů v 19., 20. a 21. století. A také tím, že po celou tuto dobu má i mezinárodní rozměr – již od druhého všesokolského sletu v roce 1891 přijíždějí cvičenci a hosté ze zahraničních sokolských jednot, své slety či obdobné akce pořádají i některé sokolské organizace ve světě, jako například ve Slovinsku, Srbsku, na Slovensku, na americkém kontinentě Americká obec sokolská, Sokol USA a Sokol Kanada. Americký Sokol uspořádal svůj první slet již v roce 1893. Po roce 1948 pořádalo slety rovněž Ústředí československého sokolstva v zahraničí – konaly se ve Vídni, Montrealu, Curychu, Paříži. Zahraniční sokolové se tak zasloužili o to, že tradice sletů pokračovala i v době, kdy se ve vlasti konat nemohly.
I když se slety konaly napříč staletími, nikdy neustrnuly v minulosti, ale skladby i celý sletový program vždy odpovídaly dané době a životu tehdejší společnosti. I to je jeden z důvodů, proč slety oslovují i současnou společnost, současné generace. Součástí sletů jsou vedle hromadných tělocvičných vystoupení rovněž různé sportovní soutěže, pódiová vystoupení a také bohatý kulturní doprovodný program.
I. všesokolský slet 1882 se konal 18. června na Střeleckém ostrově v Praze, kde cvičilo 700 mužů pod vedením náčelníka dr. Miroslava Tyrše. V průvodu pochodovalo 1572 krojovaných sokolů s 57 prapory, nadšeně pozdravovaných vlasteneckými Pražany.

II. všesokolský slet 1891 se uskutečnil v Královské oboře v Praze během Jubilejní výstavy. Přes 2400 cvičenců předvedlo prostná a různé závody před 7000 diváky, Prahou pochodovalo více než 5000 členů včetně přátelských delegací z ciziny – přijeli sokolové ze Spojených států amerických, stejně jako ti, jejichž vlast v té době ještě nebyla samostatným státem – sokolové chorvatští, slovinští, polští.

III. všesokolský slet 1895 proběhl v době Národopisné výstavy českoslovanské a konal se poprvé na letenské pláni. Mezi 5000 cvičenci byl též dorost a jízda, závodů a průvodu se zúčastnili i zahraniční hosté. Program sledovalo již přes 30 000 diváků. Poprvé v historii sletů mohli jeho účastníci shlédnout slavnostní představení Smetanovy Prodané nevěsty. Slet doprovázely i další akce, jako například rej s lampiony za doprovodu hudby Sokola Pražského, či sokolská beseda.

IV. všesokolský slet 1901 přinesl kromě cvičení mužů a dorostenců též vystoupení 876 žen s kužely. Soutěží se zúčastnili i borci z Vídně, Francie, Polska a Slovinska. Na sletovou výstavu zval plakát Mikoláše Alše, průvod 11 000 sokolů končil holdem městu Praze na Staroměstském náměstí.

V. všesokolský slet 1907 byl prvním „velkým“ sletem a trval čtyři týdny. Zúčastnilo se ho 12 900 cvičenců, vystoupila i školní mládež a ženy v moravských krojích. Shlédlo ho přes 200 000 diváků. Poprvé se také představily hudební doprovody. Na tomto sletu byl rovněž velká účast sokolů ze slovanských zemí, se svým moderním vystoupením se zde představily Američanky. K tělocvičným mezinárodním závodům ČOS a EUG se sešlo 194 družstev z českých zemí i ze zahraničí. Uskutečnil se rovněž plavecký závod na Vltavě. Poprvé byla uvedena sletová scéna – „Šachový turnaj“ na téma vítězství husitů nad Zikmundem, jehož se zúčastnily 4000 cvičících. Na Vltavě uspořádali regatu s ohňostrojem. Průvodu se zúčastnilo přes 12 000 členů a sokolská jízda. V rámci sletu se rovněž uskutečnila pocta Tyršovi a Fügnerovi na Olšanech.

VI. všesokolský slet 1912, který se konal na Letné a trval pět týdnů, byl společnou akcí Svazu Slovanské sokolstvo a zároveň se stal oslavou 50 let Sokola. Cvičilo a závodilo přes 30 000 sokolů, diváků přišlo desetkrát tolik. Prostná mužů byla pojata se sportovními prvky. Poprvé byla ustavena komise žen. Vystoupili i cvičenci z Ameriky, z Francie a ze slovanských zemí. Scéna „Marathón“ s 1500 účastníky byla holdem antice i povzbuzením národa. Mezi diváky měly úspěch petrohradské cvičitelky se sněhovými koulemi a Američanky s raketami. Součástí programu sletových týdnů byla rovněž výstava na Staroměstské radnici a odhalení pomníku Palackého. Úřední zákaz znemožnil konání středoškolských her.

VII. všesokolský slet 1920 se konal jako poslední na letenské pláni a zároveň jako první v samostatné Československé republice. Vystřídalo se zde přes 100 000 cvičenců, které sledovalo přes 500 000 diváků, přítomen byl i prezident Masaryk. Byl ustaven technický odbor žen (náčelnictvo). Během sletových dnů se konaly soutěže sportovní, umělecké a v ideových znalostech. Poprvé se konaly středoškolské hry a vystoupila i nová čs. armáda. Oslavou vzniku republiky se stala scéna „Stavba sochy svobody“. V průvodech prošlo Prahou 78 000 sokolů. Zásobování sletu "nakrmilo" celou vyhladovělou metropoli. Poprvé zazněl pochod Josefa Suka "V nový život".

VIII. všesokolský slet 1926 se konal již na Strahově. Přijelo 143 863cvičenců, které shlédlo na 800 tisíc diváků. Ve třech průvodech pochodovalo přes 80 000 sokolů. Gymnastických závodů ČOS a Svazu Slovanské sokolstvo se zúčastnilo 200 družstev. Součástí sletu byly rovněž první sletové lyžařské závody v Jilemnici. Řady sportovních soutěží se již účastnily i ženy. Dorost se zde představil v nových krojích. V novém sídle ČOS Tyršově domě otevřeli sokolské muzeum a odhalili Tyršovu sochu. T. G. Masaryk věnoval sokolstvu vlajku. Ke sletové scéně „Kde domov můj“ přispěli přední čeští umělci. Na Výstavišti se konal sokolský veletrh.

IX. všesokolský slet 1932 se stal oslavou 100. výročí narození dr. M. Tyrše, sletová scéna měla název „Tyršův sen“. Uskutečnil se rozestavný běh z devíti míst vlasti, jehož se účastnilo přes 39 000 běžců. V Tatrách a v Krkonoších se konaly zimní sletové hry a dále středoškolské hry, obecný závod slovanského sokolstva, sportovní a osvětové soutěže. Uskutečnily se rovněž soutěže sokolských divadelních, loutkových, pěveckých, hudebních a trubačských souborů a sborů. Cvičenců přijelo téměř 190 tisíc, diváků bylo přes milion, konaly se tři průvody se 100 000 účastníky. Sletový plakát vytvořil Max Švabinský. Poprvé se do příprav sletu zapojil rozhlas, když se uskutečnily rozhlasové nácviky. Slet doprovázel rovněž bohatý kulturní program.

  X. všesokolský slet 1938 se konal v době fašistické hrozby. Slavná prostná "Přísaha republice" cvičilo 30 000 mužů najednou, stejný počet žen předvedl originální rej jako první "velkou choreografii". Všechny průvody vyzněly manifestačně. Prezident Beneš daroval Sokolu prapor ( na nějž připjal později Válečný kříž). Cvičilo na 350 000 účastníků, diváků přišlo přes dva miliony. Slet se stal povzbuzením národa před mnichovskými událostmi. Prezident Edward Beneš daroval Sokolu prapor (na nějž připjal později Válečný kříž). Slet trval celých pět týdnů. Poprvé bylo použito 24 reproduktorů pod cvičební plochou k lepšímu ozvučení takto rozsáhlé plochy.

XI. všesokolský slet 1948 připravovaný hned po válce se uskutečnil až po únorovém puči komunistů. Konal se rozestavný běh po 11 trasách z pohraničí do Prahy ve dnech Valného sjezdu ČOS na podzim 1947, kterého se účastnilo okolo 46 000 běžců. Prostná mužů „Věrni zůstaneme“ vzpomněla sokolů umučených za války, moderní skladbu s kužely musely promoklé ženy pro úspěch opakovat. Ojedinělé bylo i vystoupení 2500 táborníků. Počet cvičenců překonal půl milionu. Během průvodů dorostu i členstva došlo k demonstracím proti režimu a prezidentu Gottwaldovi. Po sletu bylo komunistickými akčními výbory vyloučeno ze Sokola a existenčně postiženo přes 11 000 členů.

XII. všesokolský slet 1994 se konal po 46leté přestávce. Na Strahově vystoupilo asi 23 000 cvičenců, z toho 1800 ze zahraničí. Proběhly sportovní soutěže, kulturní a společenské akce, dojemné bylo setkání zahraničních sokolů na představení Prodané nevěsty v Národním divadle. Na tribunu přišel i prezident Václav Havel. V úvodu vystoupení se ozvaly pražské zvony a Sukův pochod V nový život. Menšímu počtu cvičenců ve skladbách se zajímavě přizpůsobila velkoplošná choreografie. Slet byl důkazem, že Sokol opět žije.

XIII. všesokolský slet 2000 byl součástí Národních dnů sportu a kultury v akci Praha – evropské město kultury 2000. Předcházely mu župní slety na 35 místech ČR, 13 sletových vrcholů zdolali turisté, dále se uskutečnily sportovní soutěže, přehlídky kulturních souborů, výstavy, mezinárodní konference o Sportu pro všechny. Na stadionu E. Rošického předvedli 12 společných skladeb cvičenci všech věkových kategorií ČOS, ČASPV a Sokola na Slovensku. Úspěch měl Národní sletový večer s vystoupením menších skupin. Celkem si na Strahově zacvičilo 25 000 cvičenců, z toho 800 sokolů ze zahraničí (z Ameriky, Evropy, Austrálie). Průvod Prahou byl stejně početný.

XIV. všesokolský slet 2006 se konal začátkem července na strahovském Stadionu Evžena Rošického. Na Strahově se ve dvou programech představilo 16 hromadných skladeb, v nichž cvičilo 15 000 cvičenců z České obce Sokolskou (ČOS), celkově cvičilo zhruba 20 000 účastníků sletu. Slavnostní zahájení XIV. všesokolského sletu bylo spojené s programem Sokol Gala 1. července. Součástí sletu byla i řada dalších akcí, které se konaly v měsících předcházejících samotnému sletu - Sletová štafeta, která proběhla na podzim 2005, dále se konala sletová Expedice kameny na místa, z nichž byly v roce 1923 přineseny základní kameny pro stavbu Tyršova domu v Praze (Expedice přinesla nové kameny, které byly vloženy do venkovní zdi tělocvičny vedle původních základních kamenů), konala se řada turistických výletů.

XV. všesokolský slet 2012 se konal začátkem července na stadionu Synot Tip Aréna v Praze-Vršovicích. Během dvou dnů vystoupilo na stadionu více než 10 500 cvičenců všech věkových kategorií, a to ve dvanácti skladbách ČOS, ve dvou skladbách ČASPV, na ploše diváci rovněž potleskem přivítali i skladby zahraničních účastníků – slovenských sokolů ve skladbě „My a my“ a dále dánských hostů z DGI a Ollerup Team. Někteří ze cvičenců cvičili svoji skladbu dvakrát (v I. i II. programu), jiní vystoupili ve více než jedné skladbě. Na sletu bylo celkem 1276 zahraničních účastníků. Při XV. všesokolském sletu došlo rovněž k historické premiéře: slet byl oficiálně zahájen divadelním představením Prodané nevěsty, kterou společně nastudovaly sokolské kulturní soubory – divadelní soubory Sokola Pyšely a Sokola Lázně Toušeň, folklorní národopisný soubor Formani ze Sokola Slatiňany a pěvecký sbor Gaudium Sokola Královské Vinohrady.

TOP